Jednou byly děti, které měly krásný sen. Snily o tom, že aspoň jeden den bude na celé Zemi mír.

"Představte si," řekl Johnny, "že by na celém světě zavládl mír aspoň jeden den. Možná, by to tak už zůstalo."

"Ale zatím se všude jenom válčí," odpověděla Marie, "v našich rodinách, v sousedství, mezi zeměmi."

"Máš pravdu," dodal Amir, "lidé se jeden na druhého vůbec neohlížejí a nemají ani úctu k Zemi. Možná, že kdyby se pokusili
o vytvoření jednoho dne bez válek a násilí, všechno by se změnilo."

"Myslíte si, že je to vůbec možné?" zeptala se Wei-Ling. "Myslíte si, že by lidé dokázali přestat válčit aspoň na JEDEN den?"

"Už jste někdy slyšeli, že by se to kdy stalo?" zeptal se nevěřícně Kwanza.

"Přečetla jsem mnoho historic-kých knih," řekla Maya, "ale připadá mi, že jsou všechny jen
o válkách."

"Ať to je, jak to je," rozumovala Wei-Ling, která byla na svůj věk velmi chytrá, stejně jako ostatní děti.

"Spíše, co s tím uděláme?" zeptal se Jesus.

"To nevím. Dospělí se vždycky chovají, jakoby věděli všechno," namítl Mohammed. "Jsme jenom děti. Kdo nás bude poslouchat?"

"Právě proto, že jsme děti. Ještě se přece nestalo, že by nějaké dítě začalo válku!" řekl Kwanza.

"Máš pravdu," řekla Maya,
"v knihách se o tom také nic nepíše."

"Možná, že by se děti mohly spojit a vytvořit na světě mír,"
zvolala Maria.

"To je dobrý nápad, ale za kým s tím půjdeme?" zeptal se Mohammed.

"Třeba za rodiči, ti si to určitě rádi poslechnou," řekla Wei-Ling.

"Jasně, začneme doma, řekneme o tom celé rodině a všem příbuzným," dodala Maya, která měla mnoho sourozenců a ještě více bratranců, strýčků a tetiček.

"Ostatní děti si nás také poslech-nou," řekl Amir. "Vždyť jsou stejné jako my."

"To je pěkné," zvolal Kwanza, "ale co uděláme potom? Jak zařídíme, aby byl jeden den míru?"

"Půjdeme třeba do televize," odpověděla Maya "a budeme o tom mluvit v rádiu."

"Můžeme napsat dopis panu prezidentovi," dodal Amir.

"Nejlepší by bylo zkontaktovat OSN," řekl Johnny, "protože pak se o naší myšlence vyhlásit Den Míru dozví celý svět. Ale který den by to měl být?"

"Co takhle 1. ledna?" navrhl Kwanza. "Každý rok děláme novoroční předsevzetí. Co může být lepší, než začít rok Dnem Míru . . ."

Všem dětem se jeho myšlenka líbila. "Takový zvláštní den se zrovna blíží," řekla Maria, "1. ledna roku 2000. Pan učitel říkal, že na celém světě budou obrovské oslavy!"

"Den Míru, to by byl krásný důvod
k oslavám!" dodala Wei-Ling.

Všichni se shodli, že vyhlásí 1. leden 2000 jako "Den Míru".

Všechno začalo docela nenápadně. Děti o svém plánu vyprávěly přátelům ve škole a v sousedství. Nápad se rozšířil do další školy a další a další. Čím dál více dětí mluvilo o "1. lednu 2000 – Dni Míru" a o tom, jak ho mohou oslavit.

Ve škole, kam chodila Maya, uspořádali plakátovou soutěž
"1. leden 2000 – Den Míru".

V Kwanzově škole psaly děti na toto téma slohovou práci o nejlepší povídku.

Amirova třída založila "Klub Den Míru" . Napsali svému poslanci a požádali ho, aby vydal prohlášení, že 1. leden 2000 je dnem Míru. Reportéři z novin, rádia a televize navštívili jejich školu, aby viděli jak poslanec přednesl oficiální prohlášení.

To inspirovalo celou školu, aby se zapojila. Napsali následující dopis hlavám více než 185 států:

"Vážený pane prezidente," nebo "Vážený králi," nebo "Vážená královno," "my, děti z celého světa, jsme otrávené ze všech válek, jsme znechucené ze všeho zabíjení a utrpení. Podpořte, prosím, ukončení válek na celém světě a vyhlaste
1. leden 2000 jako Den Míru a rok 2000 jako ‚Rok Míru na Zemi'. Děkujeme Vám a nechť na světě zavládne mír."

Zpráva o kampani "1. leden 2000 – Den Míru" se začala šířit.

Maria a její starší sestra, Juanita, vytvořily webovskou stránku na Internetu a skoro okamžitě začaly dostávat na svůj počítač zprávy z celého světa.

Dostaly dopisy od lidí z Filipín, Holandska, Anglie, Austrálie a dokonce ze zemí, o kterých nikdy neslyšely, jako Kiribati.

Jejich noví internetoví přátelé také předávali vzkaz "1. leden 2000 – Den Míru" všem lidem, které znali.

Pak začaly chodit dopisy. Jeden byl od švýcarského prezidenta. Stálo
v něm: "Milé děti! Naše země věří v celosvětový mír a rádi se přidáme k oslavám ‚ 1. leden 2000 – Den Míru' ". Přišly dopisy i od vůdců států jako Taiwan, Německo, Chorvatsko a mnoha dalších zemí.

Takže kampaň za "Den Míru", má dobrý začátek. Dokonce i nyní, když čtete tyto řádky, se lidé na celém světě snaží šířit toto poselství.

Začínají ve svých domovech a pomáhají vytvořit mír ve svých rodinách, ve městech a vesnicích. Poselství míru se šíří od jednoho k druhému.

Co můžete udělat vy . . . ve vaší rodině, vašem městě nebo vaší zemi?

Jak můžete přidat svůj hlas
k "1. leden 2000 – Den Míru"?

Pamatujte si: Na každém z nás záleží a každý z nás může udělat něco krásného, aby učinil tento sen
"Den Míru" skutečností.

Napsal: Steve Diamond & Robert Alan Silverstein

Ilustroval: Ginger Nielson

Přeložil: Turiya Kempe (with a little help from my friends, like Dharma)

 Nech't mír zavládne na celé zemi!